Zápis ke stažení zde.
Přítomní: PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2.LF), doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF)
Omluveni: Mgr. Anna Marková, Ph.D. (FHS), Mgr. Anna Altová, Ph.D. (PřF)
Hosté: prof. JUDr. Jan Kuklík, Ph.D. (prorektor UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. Richard Sabau (OSZS), Mgr. Lukáš Nachtigal (OSZS), Mgr. Diana Sýkorová (OSZS)
Program:
Schválení zápisu z jednání komise v březnu
Aktuality z oblasti vědy a doktorského studia
Standard školitele
Studijní a zkušební řád UK (zvláště body týkající se doktorského studia)
Opatření děkanů k HŘ a JŘ z fakult FF, FSV, 2. LF a FaF
Dr. Greger přivítal přítomné a seznám je s návrhem programu. K zápisu z minulého jednání neměl nikdo připomínek a byl schválen tichým souhlasem.
Prof. Krištoufek – Probíhá národní hodnocení MŠMT 25+ dle metodiky 17+. Nyní přišly od MŠMT formální připomínky k sebeevaluačním zprávám, byly zaslány na fakulty k dopracování. Vypořádáváme je, zpět se odesílají před 1.5. Každá hodnocená VŠ má vlastní MEP, seznámili jsme naše členy se základními parametry hodnocení. MEP UK je dobře poskládán a má z něj dobrý pocit. On-site visits proběhnou na začátku června, potrvají asi 2,5 dne. Podobný proces bude i u interního hodnocení, kde probíhá finalizace sběru posudků, následně zasedne rada a její panel.
K doktorskému příjmu a způsobu, jak jej spravovat: příslušná aplikace by se měla stihnout dovyvinout, bude mít relativně jednoduché rozhraní. Řešíme toto téma pravidelně s proděkany. Začátek AR bude výzva, ale jsme na to technicky připraveni.
K novému zákonu 130: k druhému čtení zařazen na další jednání PS, byl předřazen v programu. Vypadá to tedy, že jej poslanci chtějí projednat. Je tam předložena řada pozměňovacích návrhů, ale většina z nich je špatně napsaná. Nejhorší pro nás je ten, který chce znovu zavést SVV. Nedává ale příliš šancí tomu, že by tento návrh prošel. Může však nastat situace, že bude posunuta účinnost zákona z 1.1.2026 až na rok 2027, cílem ministra však je, aby zákon platil co nejdříve.
Dr. Farkaš – V čem je návrh zachovat SVV tak nebezpečný? Na UK tvoří SVV většinu GAUK a menší část přepisujeme na fakulty, které z toho dofinancovávají doktorské stipendium. V čem je pozměňovací návrh jiný a nebezpečný?
Prof. Krištoufek – Je spíše „nesystémový“ než „nebezpečný“. Příslib MŠMT a střednědobý výhled rozpočtu je takový, že prostředky SVV budou zařazeny do DKRVO. Což jsou výrazně volnější peníze. Z jeho pohledu je nesystémové říct, že je zde (diskutabilní) soutěž. Je výrazně lepší mít ty peníze volné v DKRVO, aby s tím mohly fakulty nakládat dle svých potřeb. Varianta přelití prostředků SVV do DKRVO je dle něj lepší, než aby to pokračovalo pod hlavičkou SVV. Znamenalo by to více flexibility a menší administrativní zátěž.
Dr. Jirkovský – Jak bude příští rok fungovat GAUK? A co pregraduálové, je to pro ně stále soutěžitelné nebo bude jen pro doktorandy?
Prof. Krištoufek – GAUK je letos vyhlášen tak, že je i pro pregraduály. Byť je tam vyšší tlak na to, aby jej získávali doktorandi, ale nezamezuje to Mgr. studentům účastnit se. V příštím roce GAUK bude nejspíše také pokračovat stejně, jako letos. Procesně by bylo problematické to narychlo změnit. Výrazné změny mohou být až od roku 2027. Má již představu, jak by to mohlo vypadat, ale je to hodně navázané na nový zákon 130. Záleží tedy, jak a kdy bude tento předpis.
Bc. Karban – Ke stávající koncepci GAUK: je možné zakotvit do předpisů pevné datum pro zveřejnění výsledků? Dost to komplikuje možnou práci žadatelů.
Prof. Krištoufek – GAUK řídí předseda grantové rady, takže detaily nemá příliš nastudované. Má ale za to, že v je v jeho zásadách uvedeno datum, do kdy je maximálně výsledek zveřejňován. Nicméně je tlak na to, aby to bylo zveřejňováno dříve, než tomu bylo v minulosti. Čím dříve, tím lépe, to chápe.
Bc. Karban – V předpisech je zakotven počet týdnů od uzávěrky, ale v posledních letech docházelo k tomu, že byly výsledky zveřejněny později než roky předchozí. Což např. komplikuje plánování terénních výzkumů.
Prof. Krištoufek – Rozumí a předá tento podnět dál příslušným osobám.
Dr. Greger – GAUK zde řešen v minulosti, řeklo se, že jej chceme v budoucnu zařadit jako samostatný bod. Zaznělo, že SKAS chystá vlastní dokument o tom, co od GAUK chtějí.
Dr. Farkaš – Dokončí priority SKAS a poté se pustí do tohoto tématu. Do léta to dají dohromady a pošlou to dr. Gregerovi a Komisi pro vědu.
Dr. Greger – Je možné také pracovní verzi dokumentu sdílet již nyní a komentovat to jak ze strany SKAS, tak i ze strany ostatních členů komise. Pokud budeme chtít GAUK projednat, tak musíme termín jednání domluvit co nejdříve.
Dr. Farkaš – Rád by dal dohromady alespoň obrys dokumentu, poté to rád zašle komisi i předsedovi GAUK k připomínkám.
Dr. Greger – Projednání pak bude na které komisi, Studijní nebo pro Komisi pro vědu? Popř. se bude jednat o společné jednání?
Dr. Farkaš – To je na domluvě. Do léta pošlou první verzi a na podzim se o tom může jednat, aby se to stihlo upravit do dalšího kola GAUK.
Prof. Krištoufek – Deadline pro žádosti je začátek listopadu, takže je to dost natěsno. Bylo by lepší to projednat již na červnové komisi.
Dr. Greger – Komise tento materiál připomínkovala, Mgr. Nachtigal na tyto připomínky reagoval. Nejvíce byla diskutována otázka počtu doktorandů. Jaká je finální verze dokumentu?
Prof. Krištoufek – V diskusi na Studijní komisi zněl názor, že počet 5 je moc striktní a měl by tam být zakotven prostor pro výjimky. Snažili jsme se proto najít střední cestu i s OKVA a RVH. Ohledně počtu doktorandů, i u nehabilitovaných osob, bylo důležité to, že obecné chápání je obrácené, než s jakým cílem byl dokument psán. Standard školitele je v některých oblastech striktní, ale myšlenka dokumentu reagovala na „stav tehdy“, kdy zde bylo velké množství doktorandů a chtěli jsme je tlačit k dokončování studia zavčas. Po novele ZVŠ je, resp. bude situace taková, že si doktorandy budou moci dovolit jen ti školitelé, kteří si je budou moci dovolit zafinancovat. Situace, kdy bude větší množství doktorandů u jednoho školitele, bude výjimečná. V těchto případech nechceme hlavně uzmout možnost studenty školit kvalitním osobám, které ale zatím jen nejsou habilitované. Je proto třeba to rámovat kladně a ne negativně. Hledali jsme balanc mezi dvěma nastaveními a výsledkem je nyní předkládaný dokument. Velmi intenzivně to řešila Právnická fakulta, která se bila za to, aby tam byly zakotveny výjimky. Výsledkem je textace, která ale asi bude ještě upravena o možnost, že o výjimce rozhodne děkan po vyjádření oborové rady.
Dr. Greger – Takže textace zůstane totožná, jako zde, ale přibude tam jedna věta navíc, která zakotví výjimku. Jak máme řešit situace, když má např. někdo jen poloviční úvazek a vede doktorandy? Bude se to pak limit pro něj upravovat? Zároveň se děje, že nám někdo školí a pak z fakulty odejde. Jaký bude následný postup?
Prof. Krištoufek – Bude se jednat o příkazní smlouvu, již nyní to funguje. Spíše směřujeme k tomu, aby tam žádné omezení na velikost úvazků nebylo. Pokud má ale někdo na fakultě úvazek 0,1, tak bude divné, že financuje 5 doktorandů. Technicky by do toho ale neřezal. Zároveň pokud má někdo nyní 7 studentů a nově bude limit 5, tak jen nebude moci přibírat nové, pokud nebude mít výjimku. Je to také záležitost fakultních Kariérních řádů, kdy jsou na určité úvazky navázána očekávání. Ta jsou zakotvená i v pracovní smlouvě, i ta to do jisté míry mohou stanovovat.
Doc. Dolejší – Vyskytuje se tam klauzule o memorandu mezi doktorandem a školitelem (čl. 3 odst. 3 písm. f). Na RVH to zdvihlo řadu obočí. Proto by bylo fajn, abychom viděli draft memoranda, ať si pod tím něco představíme. Velmi by nám to usnadnilo diskusi, ať víme, o čem že to bude. Přílohou materiálu by mohla být „možná“ podoba memoranda, jakýsi návrh.
Doc. Stráský – On osobně to nepotřebuje. Návrh memoranda by naopak rozproudil další diskusi, než aby ji utěšil. Osobně by ho tam ani nemusel mít, ale chápe jeho filozofický smysl.
Prof. Trka – On to nechápe, vztah je jasně daný tím, že se jedná o vztah doktoranda a školitele.
Prof. Krištoufek – Memorandum zní velmi vzletně. Myšlenka je však taková, že to bude v SIS a bude se vybírat z formulací. Souhlasí s prof. Trkou, že je nadbytečné, když vše funguje. Avšak pravidla nejsou psaná jen pro ideální případy, ale právě pro situace, kdy není vše funkční.
Mgr. Nachtigal – Má to být seznam témat, které si mají školitel s doktorandem vyjasnit před zahájením spolupráce. Bude to elektronicky, není to smlouva, nic se nepodepisuje. Jedná se o seznam témat k vyjasnění, aby měl doktorand dobrou představu o tom, o čem bude jeho studium. Jak bude probíhat konzultace, zda online/na pracovišti, jak často atd. Chceme si tímto seznamem napomoci ujasnit základní nastavení jejich vztahu.
Prof. Krištoufek – Slovo „memorandum“ možná nešťastné, můžeme přejmenovat. Ti, kteří dokončují studium včas, tak jej nepotřebují. Avšak ti, kteří studium nedokončili, nám často dávají zpětnou vazbu ohledně toho, že nevědí, co se od nich čekalo. Jak často mají sedět v laboratoři, jak často se potkávat se školitelem. Nebude to nic, co by zabralo více jak 10 minut vyplnit.
Dr. Greger – Potřebujeme seznam otázek a příkladů, aby to bylo jako metodický pokyn.
Doc. Dolejší – Potřebujeme to ukázat, ať víme, zda to (ne)má smysl. Chápe ale, že je potřeba to probrat. Název „memorandum“ však evokuje podpis jakési listiny. Toto by označil jako „check-list“, tedy seznam důležitých podmínek před zahájením spolupráce.
Doc. Stráský – Jejich děkan rád říkává, že nemá rád, když ti, co to dělají dobře, musejí dělat extra administrativu kvůli těm, kteří to dělají špatně. Pokud to ale velké skupině pomůže, tak je to za něj OK.
Prof. Kubát – To jsou přeci věci, které mohou být v ISP. Proč budeme vytvářet ISP II.?
Doc. Stráský – Toto má ale stanovovat i povinnosti pro školitele.
Dr. Jirkovský – Pokud bude možné mít „memorandum“ založené na „očekávaných“ konzultacích tam a tam apod., tak to bude k ničemu. To tam budou ustanovení jako: „Očekávám, že student bude pracovat pečlivě.“? A co když nebude, jak to budeme dokazovat?
Dr. Greger – Souhlasí s řečeným, navíc se frekvence potřebnosti konzultací mění v průběhu studia.
Prof. Krištoufek – Jsme v situaci, že je průměrný graduation rate v SDS+1 15 %. Na náš dotaz, proč studenti nedokončili studium včas, nám obvykle studenti odpovědi, že nevěděli, co se od nich očekává. 85 % našich doktorandů nedokončí v SDS+1 a to zejména z důvodu, že neví, co se od nich čeká. Ano, je chyba, že nemáme před sebou konkrétní seznam bodů, které budou v informačním systému. Pokud ale přijde komise s lepším názvem, než „memorandum“, tak se tomu nebrání.
Prof. Kubát – Pravidelně každý rok pro nové doktorandy pořádali kulatý stůl, kde jim bylo vysvětleno, co se od nich očekává, a studenti i tak netušili, co se po nich chce. Vnímá to proto jako formalizaci, která na něj působí uměle. Nevidí důvod, proč to dělat.
Dr. Greger – Jakmile si budeme přísněji vybírat doktorandy, tak se nám zvýší graduation rate. Bude tam uváděna i výuková povinnost? Protože by to byl zajímavý studijní materiál zkoumat, co si tam kdo napsal.
Prof. Krištoufek – V budoucnu si můžeme říct, že memorandum zrušíme, pokud se neosvědčí, ale v ideálním světě nejsme.
Dr. Jirkovský – Jakou váhu bude mít memorandum pro studenty? Když nedodrží své povinnosti zakotvené v memorandu, znamená to možnost snížit jim jejich ohodnocení?
Mgr. Nachtigal – Je to jen seznam témat, které mají školitel s doktorandem společně probrat a zapsat výsledek dohody do SIS. Není to ale o tom, že by se na jeho základě změnilo ohodnocení. Jedná se jen o základní principy supervize.
Prof. Krištoufek – Nemá to být nástroj pro to, abychom studenty trestaly. Bude sloužit i doktorandům, kteří budou vědět, jaká mohou mít očekávání od školitele.
Dr. Greger – Bere si z diskuse závěr, že je to téma, na němž se neshodneme, a potřebujeme si říct, jak s tím naložit.
Mgr. Nachtigal – Aktuální návrh dokumentu byl přetvořen do formátu OR, jehož textace je skoro totožná. Konkrétní návrhy memoranda zatím nemají, ale na základě diskuse navrhnou několik bodů. Rádi by do 30.4. měli seznam témat, tedy do týdne. Pošlou jej i komisi.
Prof. Krištoufek – Memorandum nebude součástí předkládaného OR. V OR bude pouze deklarováno, že nějaké takové prohlášení má existovat. Jak bude vypadat, o tom se můžeme bavit další dva měsíce. Ale nerad by, ale se kvůli tomu zdrželo vydání OR jako takového.
Dr. Greger – V čl. 44 byl vyřešen spor o jazyku doplněním slovíčka „zpravidla“.
Mgr. Sabau – Původní návrh zrevidovali, a legislativně-technicky je nejlepší formulovat SZŘ takto, kdy to studentům umožní psát závěrečné práce i v jiných jazycích, například ve francouzštině.
Prof. Krištoufek – Takže je možné vypracovat práci v cizím jazyce bez toho, abych podával žádost?
Mgr. Sabau – Je to spojené se zadáním práce, tedy s tím, jak je vypsána.
Prof. Krištoufek – Protože takto mu to zní, že si student bude moci vymáhat jazyk práce.
Mgr. Sabau – Pokud byste vypsal všechna témata prací v AJ, tak to ničemu nevadí. Student si však jiný jazyk nárokovat nemůže, základním předpokladem je jazyk studijního programu. Když tam byla výslovně uvedena angličtina, tak se některé fakulty obávaly, že si budou studenti nárokovat psaní v angličtině, což nebylo žádoucí.
Doc. Dolejší – Měla by zůstat zachována flexibilita, a to nejen při vypisování práce, ale i v jejím průběhu. Pokud se jedná o čistě vědecké práce, tak je to dobrý argument, proč psát čistě v angličtině. Jinde pro to ale příliš mnoho důvodů nevidí.
Dr. Farkaš – U vědních oborů, které mají často zahraniční spolupráce, je spíše žádoucí psát v angličtině, protože pak jsou výstupy snáze propagovatelné na zahraničních univerzitách. Slovu „zpravidla“ rozumí tak, že to ošetřuje výjimky. U psaní bakalářky, diplomky či disertace dává slovo zpravidla dojem, že to je jen pro výjimečné situace, a to se mu nelíbí. Mrzelo by jej, pokud by se u většiny studentů psaní práce v cizím jazyce zamítalo.
Doc. Stráský – Co kdyby tam ta věta nebyla vůbec?
Bc. Karban – Podporuje dr. Farkaše. Ani studijní programy nejsou vyrovnané, často jsou předměty vyučovány v jiném jazyce, než v jakém je studijní program akreditován.
Mgr. Sabau – Rozumí připomínkám, ale neradi by formulaci měnili, protože toto je výsledek domluvy s fakultami. Samozřejmě je možné předložit pozměňovací návrh, ale vždy zde budou fakulty, kterým bude návrh v nějakém ohledu vadit.
Doc. Stráský – Ukončení studia doktoranda zakotvením této úpravy svěřujeme do rukou zkoušejícího, který tím může ukončit studium doktorandovi bez jakékoliv konzultace se školitelem či oborovou radou. Tím pádem to ale dopadne tak, že studentovi do ISP nikdy nenapíšeme žádný povinný předmět.
Dr. Greger – U nich se to řeší tím, že se doporučí změna ISP.
Doc. Stráský – Nepsat žádné předměty do ISP není ideální, zejména u studentů z ciziny. Není to dle něj ideální řešení a z toho odstavce čte, že se hledá návod, jak studenty vyhazovat bez toho, aby se jich musel zbavovat školitel či oborová rada. Tento článek mu znemožní napsat ISP dobře. Chtěl by, aby tam bylo napsáno „může mu oborová rada ukončit studium“ nebo něco obdobného.
Mgr. Sabau – Již nyní je tam napsáno, že má student pouze 2 pokusy. Když předmět nesplní a nemůže zkoušku opakovat, tak jej vyhodí oborová rada. Návrh má za cíl, aby se nemuselo čekat na svolání oborové rady, což je pak již formalita. Oborová rada se neschází každý měsíc, takže ukončení studia často trvá a student stále pobírá stipendium. Jedná se o to, že se tímto překročí jeden mezikrok.
Prof. Kuklík – Oborová rada nemá již nyní jinou možnost než mu ukončit studium.
Doc. Stráský – Pokud zjistí, že student předmět neukončil, tak chce mít obě možnosti. Jak to, že se student vyhodí, tak že si ho ponechá a změní mu ISP.
Prof. Krištoufek – Nynější textace říká to samé, jen se čeká 1-6 měsíců na setkání oborové rady. Pokud se bavíme o tom, že vyhození při nesplnění je špatné, to je na jinou diskusi. Tato úprava ale cílí na jinou situaci.
Doc. Stráský – Nerozumíme si tedy v tom, co je „předmět“. Jsou předměty doktorského studia, které jsou nedílnou součástí, a pak ať jej oborová rada vyhodí. Pak jsou ale předměty, které mu chci já jako školitel napsat do ISP, ale které nejsou nezbytně nutné k dokončení studia.
Dr. Greger – Praxe je velmi košatá a již nyní se nedodržuje. Jde o to, aby textace vyhovovala praxi všech fakult a byla jasná pravidla, která se budou dodržovat.
Bylo by možné to vyřešit doplněním věty, že u druhého termínu bude informován školitel a oborová rada.
Prof. Krištoufek – Je otázka, zda se to má týkat jen povinných předmětů nebo všech. Souhlasí s tím, že by bylo nešťastné, aby školitel zničehonic zjistil, že bylo doktorandovi ukončeno studium jen proto, že mu v ISP zaškrtl nějaký doporučený předmět.
Můžeme to nechat tak, jak to je, ale je to neefektivní, protože se v případech ukončení studia vždy čeká na oborovou radu.
Mgr. Nachtigal – Víme z akreditace, co jsou povinné předměty. Dalo by se proto pracovat s touto formulací, kdy by se jednalo pouze o společné povinné předměty, které jsou zahrnuty v akreditaci. Pokud do ISP napíše školitel nějaký jiný předmět, tak se na něj nebude vztahovat tento režim.
Nyní budou posílat na fakulty informaci, že se do SIS budou nasazovat nové funkcionality. Jednou z nich je, že se do ISP budou předvyplňovat povinnosti, které vychází z akreditace. V té chvíli by se dalo pracovat s tím, že tyto předměty jsou ty, na něž se bude vztahovat tento režim.
Doc. Stráský – Hodnocení by chtěl víc roztáhnout, z AB na ABC. Navrhované konstrukci rozumí tak, že C musí být zákonné znění pro snížení stipendia. Jak ale zní ten zákon? Nenašel to.
Mgr. Sýkorová – Tento konkrétní paragraf bude účinný od 1.9., proto se hůře dohledává.
Prof. Krištoufek – V zákoně je uvedeno, že „závažným způsobem neplní“.
Doc. Stráský – A vyhodit jej lze taky při závažném neplnění?
Mgr. Sabau – Jen hodnocení C je citací zákona, my sami si musíme říct, kdy chceme vyhazovat.
Doc. Stráský – Takže si sami formulujeme, jak to bude.
Dr. Greger – Na PedF by se jim líbilo, kdyby bylo možné snižovat stipendium jak při B, tak při C. Ale to nám bohužel zákon neumožňuje.
Doc. Stráský – Takže C a D jsou ze zákona a nejde s tím hýbat. Jeho problém s A a B nereflektuje to, zda doktorand pracuje tak, že dokončí ve SDS+1. Jako školitel by chtěl vyjádřit, že doktorand nepracuje tak, jak si představuje, byť doktorand formálně plní své povinnosti. Jak má ohodnotit, pokud student něco odevzdá, své povinnosti formálně splní, ale ten jeho výstup je objektivně špatný?
Následovala diskuse o nejvhodnější formulaci tohoto článku.
Prof. Kuklík – Došlo k překladu materiálu do angličtiny, domluvili jsme se na úpravách řízení tak, aby se odstranily některé byrokratické překážky. Našli jsme konsensus a zároveň začali diskutovat některé věci vyplývající ze zaslaných návrhů. Vycházíme z toho, jak řízení probíhala desítky let.
V OR nechali některé otázky k možné úpravě s ohledem na oborová specifika. Opatření tak mohou řešit specifické fakultní otázky. Díval se na návrhy OD z tohohle pohledu, proto chtěl komisi požádat, aby se podívala, zda je v návrzích něco, co by šlo za tuto hranici volnosti, která byla fakultám dána. Našel tam jen formulační věci, např. že něco „musí být“ splněno, byť se jedná jen o doporučený postup.
V mezidobí došlo k tomu, že LF uzavřely dohodu na minimálních kritériích, které budou reflektovat všechna jejich OD, LF tedy budou vycházet z totožného základu. FaF nejprve řekla, že také přistoupí k této dohodě, ale následně se rozhodli využít možnosti upravit si kritéria oborově specifická sami.
Když bylo projednáváno OR na vědecké radě, tak to akceptovali s tím, že bude dohoda LF. Ne všechny fakulty chtějí vydat vlastní OD a argumentují tím, že mají ty podmínky napsané v akreditacích. Tvrdá kritéria mohou být v zákoně či vnitřním předpisu či akreditaci. Jde o to, že by některé z věcí zakotvených v Řádu habilitací mohly být přesunuty do tohoto předpisu, který bude velmi obecný. Zejména se jedná o jazyk prací, postup pro distanční formu jednání komisi atd. Zatím tyto věci máme zakotveny jen v předpisu nejnižší úrovně.
Dr. Greger – Říkali jsme původně, že chceme ta opatření projednávat až je budeme mít od celého panelu. Jaká opatření budou předložena do května a jaká ne?
Prof. Kuklík – Představu, v jaké fázi příprav jsou jednotlivé fakulty, má, ale to není směrodatné. Bude k tomu přehledová tabulka, ale projednávání již předložených OD by nechtěl protáhnout za květen.
Dr. Greger – Je třeba mít alespoň většinu panelu, ať máme srovnání napříč fakultami.
Prof. Kuklík – Tak FHS a FSV jsou dost podobné, FF to již opsalo a zbytek bude také opisovat tuto úpravu. U FaF si představuje, že pro ni to bude možné upravit specificky. PřF si navrhla úpravu s tím, že i po diskusi na VR to bylo shledáno jako dobré východisko.
Dr. Greger – Komise se minule usnesla, že chce celý panel, což je nepříjemné pro fakulty, které to již napsaly a jen čekají na potvrzení z naší strany. Je ale třeba, aby to prorektor komunikoval na fakulty.
Prof. Kuklík – Máme dohodu o kvalitativních a kvantitativních úpravách, fakulty referenční rámec mají. PřF a MFF jsou také již dohodnuté. Referenční rámec bude, můžeme to zaslat.
Dr. Greger – Vše, co dorazí do 5.5., dá komisi do jedné složky. Může být tedy obecná rozprava k již zaslaným.
Když se podívá na ta kvantitativní kritéria, tak publikační požadavky mohou někteří jeho doktorandi splnit velmi snadno. Což mu nevadí, ale mnoho lidí to bude číst jako „optimální“ kritéria, a ne jako kritéria „minimální“. Byl by proto rád, kdyby se do všech OD dostala věta, že jsou to minimální, a nikoliv optimální kritéria.
Prof. Kuklík – Má za to, že to je v tom OR. Uchazeči by měli číst obojí, jak OR, tak OD, ale můžeme to komunikovat na fakulty. Souhlasí s tím, že chceme primárně kvalitu, ale nějaká čísla tam stejně musí být. Zkušenost z řízení je však taková, že ta čísla jsou skutečně chápána jako minimální. Byly případy, že došlo k splnění požadavků, výstupy ale nedosahovaly dostatečné kvality, takže je VR zastavila. V praxi to ale tak není, že se jedná automaticky o problematický případ, když jsou publikace na spodní hranici. Nepovažuje to proto za velký problém.
Dr. Greger – I když to neumíme/nechceme unifikovat, tak je alespoň jistá kontrola v tom, že to je veřejné. Je možné mít materiály dostupné napříč UK, aby bylo dohledatelné, že se jedná o skutečně kvalitní osoby?
Prof. Kuklík – To také mohou zvážit. Chtějí to zakotvit do novely Řádu. Na potřebě kontroly se shodneme.
Co se týče návrhu vnitřního předpisu: chceme cílit na větší transparentnost zveřejňování podkladů v době podání, a to napříč univerzitou. Každý tak uvidí, jaká jsou kde řízení, jelikož nyní se o nich moc neví. Můžeme si říct, že ty informace někde zkoncentrujeme, a to včetně seznamu publikací. Veřejná kontrola je lepší cestou, než abychom vymýšleli nová opatření.
Dr. Greger – Jde ale i o důvěru napříč UK, jelikož se jedná o docenta a profesora UK, byť VR jmenuje děkan dané fakulty.
Prof. Kuklík – Jakmile se napříště komise vyjádří k textacím OD, tak je paní rektorka připravena vydat souhlasné stanovisko k jejich vydání.
Jednání bylo ukončeno v 11:29 hod.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Za správnost: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
