Historie Univerzity Karlovy v datech

STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

1347	privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení
1348	český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou)
1366	Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej)
1372	právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19)
1383	Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzity
1409	18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku)
1417	univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti
1419	husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta)
1556	do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na univerzitu)
1609	počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny kvestorovi
1618	univerzita se aktivně účastní odboje proti katolickému panovníkovi
1622	po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita předána jezuitům
1625	na výzvu jezuitského generála přichází do Prahy Rodrigo Arriaga, pozdější nejvýznamnější představitel druhé scholastiky, mnohonásobný děkan pražské teologické fakulty
1638	tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled státu
1654	tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultami
1718	architekt F. M. Kaňka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu
1773	zrušen jezuitský řád
1781	počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk
1837	Jan Evangelista Purkyně v pražském Karolinu poprvé před vědeckým shromážděním představil své výzkumy o buňce
1848	univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce
1849	zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.)
1879	rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v obtížném období jednání o její rozdělení na německou a českou se stal významný fyzik Ernst Mach, který v Praze působil 28 let
1882	nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem
1882	na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl povolán jako mimořádný profesor filosofie Tomáš Garrigue Masaryk
1895	Filozofická fakulta české univerzity přijímá šest studentek na hospitaci
1901	Doktorská promoce Marie Zdeňky Baborové na filozofické fakultě české univerzity
1902	Na lékařské fakultě české univerzity promuje Anna Honzáková
1908	Vzniká Sdružení akademicky vzdělaných žen
1911	na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se stal profesorem teoretické fyziky Albert Einstein (do 1912)
1917	Bedřich Hrozný (později profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy) publikoval své stěžejní dílo Jazyk Chetitů a tím položil základy chetitologie
1920	zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita", vytvořena přírodovědecká fakulta
1925	Milada Paulová se habilituje jako první žena na českých univerzitách
1939	po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělena k říši, po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami
1939	Milada Paulová jmenována první univerzitní profesorkou
1945	obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni (od 1958 lékařská fakulta UK) a v Hradci Králové (od 1959 lékařská fakulta UK), Německá univerzita zrušena
1946	zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mimo Univerzitu Karlovu)
1947	Gerty Theresa Cori (rozená Radnitz) a Carl Cori, absolventi lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu
1948	studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity)
1950	zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu komunistické strany, teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích)
1952	vytvořena matematicko-fyzikální fakulta
1953	lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecného lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od 1990 1. s názvem 2. a 3. lékařská fakulta)
1959	na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu)
1959	Jaroslav Heyrovský, profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování analytické polarografické metody
1960	založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, 1990 fakulta sociálních věd)
1968	na filozofické fakultě UK byl jmenován profesorem filozofie Jan Patočka
1968	univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů
1969	vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové
1989	demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režimu
1990	zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky
1991	statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská
1991	vznikla Fakulta sociálních věd
2000	vznikla Fakulta humanitních studií
2000	Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult (3 mimo Prahu): Katolická teologická fakulta Evangelická teologická fakulta Husitská teologická fakulta Právnická fakulta 1. lékařská fakulta 2. lékařská fakulta 3. lékařská fakulta Lékařská fakulta v Plzni Lékařská fakulta v Hradci Králové Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Filozofická fakulta Přírodovědecká fakulta Matematicko-fyzikální fakulta Pedagogická fakulta Fakulta sociálních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu Fakulta humanitních studií