Univerzita Karlova

Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36

www.cuni.cz

Praha 17. ledna 2019 – V prostorách Univerzity Karlovy se dnes uskutečnila mezinárodní konference „Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku“. Zástupci z České republiky a okolních států zde debatovali nejen o Janu Palachovi a jeho činu, ale rovněž o dalších obětech, které se podobně jako on upálili v různých evropských zemích.

Na konferenci vystoupili historici z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Litvy a Lotyšska. Hovořili o historickém a morálním dopadu sebeobětování jednotlivých „živých pochodní“ nejen na občany svých zemí, ale i v širších souvislostech. Spojujícím článkem byl dopad činu Jana Palacha na občany všech zemí utiskovaných tehdejší komunistickou totalitou.

„Jan Palach je v naší zemi nejznámější „živou pochodní“, ale nesmíme zapomínat ani na ostatní. Jan Zajíc, Evžen Plocek a řada podobně smýšlejících lidí v okolních zemích si podobně jako Palach uvědomovala vážnost situace v zemích tehdejšího východního bloku. Z jiskry často vzejde plamen a tito lidé byli jiskrami, které v těchto zemích zažehnuli plamen změn, díky kterému dnes můžeme žít ve svobodné Evropě,“ uvedl Jan Royt, prorektor Univerzity Karlovy.

Jana Palacha ve svém činu následovala v 70. a 80. letech minulého století celá řada lidí. V tehdejším Československu se podobně jako on upálili Josef Hlavatý, Jan Zajíc a Evžen Plocek, v okolních zemích pak Vasyl Makuch (Ukrajina), Sándor Bauer (Maďarsko), Elijahu Rips (Lotyšsko), Romas Kalanta (Litva) nebo Oskar Brusewitz (bývala NDR). Vůbec první obětí tzv. Východního bloku se stal polský úředník Ryszard Siwiec, který se upálil 8. září 1968 na protest proti srpnové invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa.

ZA SPRÁVNOST:

Mgr. Václav Hájek

Tiskový mluvčí UK

Odbor vnějších vztahů

Univerzita Karlova

tel: +420 224 491 248

M: 721 285 565

e-mail: pr@cuni.cz

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 8000 zaměstnanců, z toho více než 4600 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 50 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s více než 700 studijními obory. Univerzitu ročně absolvuje zhruba 9000 studentů. Univerzita Karlova patří mezi pět evropských univerzit, které se těší největšímu zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Podle průzkumu Reflex 2013–2014 Pedagogické fakulty UK vykazují absolventi UK dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyšším.