Aktuality

Těm, jejichž hlavní motivací pro kresbu či malbu je nadšení z rostlin, jsou od roku 2019 otevřeny lekce Kreslení a malování rostlin v Botanické zahradě PřF UK, které vede akademická malířka Lucie Crocro. Obrazy vytvořené studujícími v předešlém období lze nyní spatřit v Městské knihovně na Břevnově, kde od 2. března do 30. dubna probíhá výstava s názvem Teritoria rostlin.

Profesor Roman Barták z Matematicko-fyzikální fakulty se může od konce ledna pyšnit titulem AAAI Fellow, který Asociace pro pokrok v umělé inteligenci (Association for the Advancement of Artificial Intelligence - AAAI) každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu.

Talentované vědkyně i úspěšné absolventky. S ženami, které inspirují, se mohli setkat zájemci a zájemkyně na stejnojmenné akci, kterou již čtvrtým rokem pořádá Univerzita Karlova. Tentokrát se konala ve čtvrtek 26. února v Kampusu Hybernská pod taktovkou Fakulty sociálních věd UK.

Druhý březnový týden bude patřit mozku a vědě s ním spojené. Akademie věd ČR pořádá od 9. do 15. března další ročník Týdne mozku, české verze mezinárodního Brain Awareness Week, do kterého se Univerzita Karlova tradičně zapojuje.

Patří mezi zakladatele a průkopníky výzkumu přirozené radioaktivity hornin. Za zásadní přínos k založení jaderné geofyziky v Československu Milana Matolína vyznamenal rektor UK Jiří Zima ve čtvrtek 26. února zlatou pamětní medailí UK.

Rektor Zima se s prezidentem Pavlem pozdravil před začátkem diskuse prezidenta se studujícími s názvem Válka na Ukrajině a role Česka, kterou pořádala Geografická sekce Přírodovědecké fakulty UK u příležitosti smutného 4. výročí agrese Ruské federace na Ukrajině.

Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavem východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.

O virtuální realitě Ondřej Moravec mluví jako o silném způsobu, jak člověk může intenzivně zažít zkušenosti někoho jiného, a tím se lépe vcítit do toho, co prožívá. Ve své tvorbě se dotýká tak niterných témat, jako jsou deprese, úzkost nebo život ve válce.

Věnovala se atletice a volejbalu, hraje na housle, píše prózu a poezii. Nakonec ale nezvítězil vrcholový sport ani konzervatoř. Anna Hrbáčková se zaměřila na sport z trochu jiné pozice. Jako doktorandka na FSV UK se zabývá tématem genderu ve sportovní žurnalistice a publicistice.

Kdo se nově zařadí mezi oceňované osobnosti české vědy? Nadace Neuron spouští nominační proces pro Ceny Neuron 2026, které jsou již přes patnáct let určeny mimořádným vědcům a vědkyním s mezinárodním přesahem i renomé. Kandidáty a kandidátky na cenu je možné navrhovat až do 25. dubna.

Univerzita Karlova letos otevírá v akademickém roce 2026-27 sedm nových studijních programů na pěti fakultách – Fakultě sociálních věd, Přírodovědecké fakultě, Farmaceutické fakultě, Právnické fakultě a Filozofické fakultě UK. Spojuje je důraz na současná témata, mezinárodní kontext a propojení teorie s praxí.

Michal Vališka z MFF UK se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron.

Univerzita Karlova nyní nabízí novou formu podpory pro excelenci a příležitosti v rámci 4EU+ Aliance (FoCUs: 4EU+). Program FoCUs: 4EU+ umožňuje akademickým pracovníkům i studentům získat finanční a organizační podporu pro projekty a krátkodobé mobilitní výjezdy.

Ve čtvrtek 5. února 2026 proběhl v Areálu Jinonice druhý ročník konference Komunikace vědy 360° plný inspirace, sdílení zkušeností a živých diskusí napříč obory. Akci společně organizovaly Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma SciComHub

Barbora East, Julie Chytilová, Anežka Kuzmičová. Trojice těchto žen se věnuje vědě a výzkumu na Univerzitě Karlově. Patří také mezi dvanáct vědkyň, které o své vášni pro poznání a bádání, o životních snech i překážkách, jež musely zdolat, hovoří v nové knize Neviditelné ženy ve vědě, kterou napsala vědecká novinářka Pavla Hubálková.