Opatření rektora č. 13/2019 ve znění OR 22/2022 (úplné znění)

Název:

Standardy studijních programů Univerzity Karlovy

K provedení:

Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., část první, kapitola A, bod VI, odst. 2

Účinnost:

1. září 2019

ÚPLNÉ ZNĚNÍ OR 13/2019 VE ZNĚNÍ OR 22/2022 .pdf ke stažení | .doc ke stažení


Standardy studijních programů Univerzity Karlovy

Tímto opatřením rektora se provádí nařízení vlády č. 274/2016 Sb. o standardech ve vysokém školství část první, kapitola A, bod VI, odst. 2 „Vnitřním předpisem a případně dalšími vnitřními dokumenty vysoké školy je vymezen soubor vnitřních požadavků na studijní programy, které si vysoká škola bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace“. Opatření rektora stanovuje požadavky závazné pro udělení oprávnění uskutečňovat studijní program v rámci institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání.


Část I. - Úvodní ustanovení

Čl. 1

  1. Vnitřním předpisem Univerzity Karlovy (dále jen „univerzita“) jsou podrobněji vymezeny procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů.1

  2. Vnitřním předpisem univerzity je vymezeno zajištění a hodnocení kvality vzdělávací činnosti, vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti (dále jen „tvůrčí činnost“) a s nimi souvisejících činností uskutečňovaných ve všech studijních programech univerzity.2

  3. Vnitřním předpisem univerzity je vymezeno vnitřní hodnocení vzdělávací činnosti ve studijních programech, které se opírá o procesy zpětné vazby, zejména ankety a kvantitativní a kvalitativní průzkumy; do těchto procesů jsou v odpovídající míře zapojeni akademičtí pracovníci, studenti, věcně příslušné profesní komory, oborová sdružení nebo organizace zaměstnavatelů nebo další odborníci z praxe, s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programů. Předmětem hodnocení je také míra úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnost ve studijním programu, míra řádného ukončení studia studijního programu a uplatnitelnost absolventů.3

  4. Vytváření studijních plánů, včetně vymezení případné praktické výuky realizované eventuálně i u jiné fyzické nebo právnické osoby a délky této praktické výuky, se řídí pravidly a podmínkami stanovenými studijním a zkušebním řádem univerzity, , pravidly a doporučenými postupy pro vytváření studijních programů na univerzitě21 a pravidly pro organizaci studia jednotlivých fakult.


Část II. - Obecné požadavky na institucionální prostředí na fakultách

Čl. 2

  1. Fakulta v rámci organizace studia a výuky uplatňuje kritéria stanovená studijním a zkušebním řádem univerzity a pravidly pro organizaci studia fakulty, která odpovídají cílům studia, umožňují jeho objektivní hodnocení a jsou využívána k hodnocení studentů. Hodnocení umožňuje studentům zlepšovat se během studia.

  2. Fakulta má vypracovánu účinnou strategii personálního rozvoje akademických pracovníků a disponuje motivačními nástroji tohoto rozvoje. Tato strategie je zohledňována v rámci personálního zajištění všech studijních programů uskutečňovaných na fakultě.

  3. Fakulta nabízí studijní programy uskutečňované v cizích jazycích.

  4. Vnitřním předpisem fakulty jsou stanoveny požadavky na způsob vedení bakalářských, diplomových nebo disertačních prací (dále jen „kvalifikační práce“), kvalifikační požadavky na osoby, které vedou kvalifikační práce, včetně nejvyššího počtu prací, které může vést jedna osoba. Rada pro vnitřní hodnocení může pro jednotlivé oblasti vzdělávání stanovit nejvyšší počet závěrečných prací vedených jednou osobou, přičemž je doporučeno, aby počet prací na akademického pracovníka nepřekračoval v bakalářském studium 20, v magisterském studium 15 a v doktorském studiu 10. V úvahu se bere celkový počet kvalifikačních prací, které vedoucí práce vede v různých studijních programech a na různých pracovištích a skutečnost, zda má dostatek časového prostoru k tomu, aby mohl kvalifikační práce v odpovídající kvalitě vést. Zpravidla by celkový počet vedených prací neměl být vyšší než 20. Kvalifikační práce vedené externisty musí mít zajištěnu podporu akademického pracovníka fakulty, případně univerzity.

  5. Fakulta rozvíjí spolupráci s praxí s přihlédnutím k typům, příslušné oblasti nebo oblastem vzdělávání a případným profilům studijních programů. Tím se myslí zejména praktická výuka, zadávání kvalifikačních a rigorózních prací, přiznávání stipendií a zapojování odborníků z praxe do vzdělávacího procesu apod.


Část III. - Obecné požadavky na tvorbu a uskutečňování studijních programů

Čl. 3 - Soulad studijního programu s posláním univerzity

  1. Studijní program je z hlediska typu, obsahu, formy a případného profilu v souladu s posláním a Strategickým záměrem vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti univerzity4 a dalšími strategickými dokumenty univerzity a strategickými dokumenty fakulty či fakult, které studijní program uskutečňují.

  2. Při vytváření studijního programu5 by nemělo docházet k podstatnému obsahovému překrývání se studijním programem, který je v dané oblasti vzdělávání na univerzitě již uskutečňován s výjimkou studijních programů, u nichž je ze specifických a odůvodnitelných důvodů relevantní uskutečňovat daný studijní program na více fakultách.


Čl. 4 - Profil absolventa studijního programu a obsah studia ve studijním programu

  1. Obsah studia ve studijním programu odpovídá cílům studia a příslušné oblasti nebo oblastem vzdělávání a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programu.

  2. Odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti, které si absolventi studijního programu osvojují, jsou v souladu s daným typem a případným profilem studijního programu a odpovídají příslušné oblasti vzdělávání.

  3. Obsah vyučovaných studijních předmětů, metody výuky, zajištění praktické výuky, způsob hodnocení, obsah státníchzkoušek, témata a zaměření kvalifikačních prací jsou v souladu s plánovanými výsledky učení a profilem absolventa v daném studijním programu a vytvářejí logický celek. Na státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací absolventů magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, se tento požadavek vztahuje přiměřeně.

  4. Při uskutečňování studijního programu se využívají moderní výukové metody umožňující dosáhnout předpokládaných výsledků učení studijního programu a přístupy podporující aktivní roli studentů v procesu výuky.

  5. Poměr přímé výuky a samostudia v rámci studijní zátěže odpovídá studijnímu programu, formě studia, případnému profilu studijního programu a metodám výuky. Studijní zátěž je efektivně rozložena v rámci struktury studijních předmětů a studijního plánu.

  6. Studijní zátěž spojená s absolvováním jednotlivých předmětů v bakalářských a magisterských studijních programech je vyjádřena kreditovým ohodnocením. Kreditové ohodnocení předmětů se uskutečňuje v souladu s Evropským systémem přenosu kreditů (ECTS).

  7. Skladba studijní literatury a dále skladba výukových zdrojů a souborů informací, které nahradí studentovi přímou výuku (dále jen „studijní opora“), které jsou uvedeny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu, odráží aktuální stav poznání a zohledňují mezinárodní rozměr studia. Studentům je zajištěna dostupnost studijní literatury a studijních opor, které jsou uváděny v požadavcích studijních předmětů profilujícího základu.


Čl. 5 - Personální zabezpečení studijního programu

  1. Studijní program je zabezpečen akademickými pracovníky, popřípadě i dalšími odborníky s příslušnou kvalifikací pro zajištění jednotlivých studijních předmětů. Příslušná kvalifikace se prokazuje dosaženým akademickým vzděláním, získáním vědeckopedagogické hodnosti (docent nebo profesor) a nejvýznamnějšími odbornými výstupy souvisejícími s předmětem, jehož výuku zajišťují, a tvůrčí činností odpovídající typu studijního programu.

  2. Počet akademických pracovníků zabezpečujících studijní program odpovídá typu studijního programu, oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, formě studia, metodám výuky, stávajícímu eventuálně předpokládanému počtu studentů a případnému profilu studijního programu.

  3. V případě, že součet týdenní pracovní doby akademického pracovníka ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníka na univerzitě nebo jiné vysoké škole přesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, nebude tento akademický pracovník brán v úvahu při posuzování personálního zabezpečení studijního programu.

  4. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníka nezohledňují.

  5. V případě studijních programů zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníka na univerzitě přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má univerzita, případně fakulta uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti.

  6. Vyučující, kteří zajišťují uskutečňování studijního programu, mají vysokoškolské vzdělání získané absolvováním alespoň magisterského studijního programu, nebo jeho ekvivalentem získaným na zahraniční vysoké škole.

  7. Požadavky na personální zajištění, tvůrčí činnost atd. mohou být specifikovány pro jednotlivé typy studijních programů s ohledem na příslušnou oblast vzdělávání.


Čl. 6 - Garant studijního programu – obecné požadavky

  1. Je zajištěna garance studijního programu akademickým pracovníkem splňujícím podmínky stanovené v § 44 odst. 6 zákona o vysokých školách, s odbornou kvalifikací odpovídající danému studijnímu programu nebo studijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. Garant je akademickým pracovníkem univerzity a současně fakulty, která daný studijní program uskutečňuje, a podílí se na výuce v daném studijním programu.

  2. Akademický pracovník může být vždy jen:

      a. 

    garantem nejvýše jednoho studijního programu,

      b. 

    garantem nejvýše jednoho bakalářského studijního programu a jednoho magisterského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, nebo

      c. 

    garantem nejvýše jednoho magisterského studijního programu a jednoho doktorského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření.

    Ve všech výše uvedených případech platí, že se na obsahově totožné studijní programy, které se liší jen jazykem výuky, pohlíží z hlediska garantování jako na jeden studijní program.

  3. Pravomoci a odpovědnost garanta studijního programu a v případě doktorských studijních programů také oborové rady jsou stanoveny statutem, pravidly zajišťování kvality a vnitřního hodnocení univerzity a podrobně vymezeny opatřením rektora6.

  4. Garant studijního programu působí na univerzitě jako akademický pracovník na základě pracovního poměru nebo poměrů s celkovou týdenní pracovní dobou odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle § 79 zákoníku práce. Zároveň platí, že garant studijního programu působí na fakultě7, která tento studijní program uskutečňuje, jako akademický pracovník na základě pracovního poměru podle věty první s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce. Tvoří-li část pracovního poměru akademického pracovníka úvazek vyplývající z jeho závazků v tvůrčí nebo vzdělávací činnosti fakulty (GA ČR, GA UK, OP VVV aj.), je tato část pracovního poměru považována za součást jeho působnosti v případě, že tato tvůrčí a vzdělávací činnost prokazatelně souvisí se studijním programem.

  5. Případné další pracovní nebo služební poměry garanta studijního programu, na základě kterých působí jako akademický pracovník na univerzitě nebo jiných vysokých školách nebo na zahraniční vysokoškolské instituci nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách, nezakládají povinnost výkonu práce nebo přítomnosti na pracovišti v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce.


Čl. 7 - Finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu

  1. Pracoviště má zajištěnu infrastrukturu pro výuku ve studijním programu, zejména odpovídající materiální a technické zabezpečení, dostatečné a provozuschopné výukové a studijní prostory, vybavení učeben a laboratoří pomůckami a laboratorním a výukovým zařízením, které odpovídá danému typu studijního programu, jeho obsahu, cílům a příslušné oblasti vzdělávání a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i profilu studijního programu, a počtu studentů.

  2. Studenti mají dostatečný přístup k domácí i zahraniční odborné literatuře a dalším informačním zdrojům odpovídajícím danému typu studijního programu a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i profilu studijního programu.


Část IV. - Bakalářské a magisterské studium

Čl. 8 - Obsah studia v bakalářském a magisterském studijním programu


Akademicky zaměřené studium

  1. Studijní plán je sestaven tak, aby umožňoval studentům akademicky zaměřených studijních programů získání zejména teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností.

  2. U akademicky zaměřeného studijního programu je prokazatelná souvislost a propojení s tvůrčí činností fakulty, fakult a dalších spolupracujících pracovišť a institucí, včetně zahraničních vysokoškolských institucí, se kterými je studijní program společně uskutečňován (dále jen „pracoviště“).

  3. Studentům akademicky zaměřeného magisterského studijního programu je umožněno účastnit se tvůrčí činnosti pracoviště.


    Profesně zaměřené studium

  4. Studijní plán je sestaven tak, aby umožňoval studentům profesně zaměřeného studijního programu zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí.

  5. U profesně zaměřeného studijního programu je prokazatelná spolupráce v daném studijním programu s praxí.

  6. Studijní plán profesně zaměřeného bakalářského studijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praxi studentů v rozsahu alespoň 12 týdnů.

  7. Studijní plán profesně zaměřeného magisterského studijního programu je koncipován tak, aby obsahoval praktickou výuku studentů v rozsahu alespoň 6 týdnů, nebo 12 týdnů v případě magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský program.


    Bakalářské studium

  8. Obsah studia v bakalářském studijním programu vychází z aplikace soudobých poznatků a metod výzkumu, vývoje a další tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání.

  9. Součástí studijního plánu v bakalářském studijním programu jsou základní teoretické a metodologické disciplíny, které jsou obsahem základních teoretických předmětů profilujícího základu.

  10. Zpravidla by mělo být alespoň 30 % přednášek povinných a povinně volitelných předmětů bakalářsképho studijního programu zabezpečeno docenty nebo profesory anebo akademickými pracovníky s vědeckou hodností, přičemž pro jednotlivé oblasti vzdělávání může rada pro vnitřní hodnocení v odůvodněných případech tento požadavek stanovit odlišně.


    Magisterské studium

  11. Obsah studia v magisterském studijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání, výzkumu, vývoje a další tvůrčí činnosti v dané oblasti vzdělávání.

  12. Součástí studijního plánu v magisterském studijním programu jsou teoretické a metodologické disciplíny, které jsou obsahem základních teoretických předmětů profilujícího základu.

  13. Zpravidla by mělo být alespoň 30% přednášek povinných a povinně volitelných předmětů zabezpečeno docenty nebo profesory, přičemž rada pro vnitřní hodnocení může v odůvodněných případech tento požadavek stanovit odlišně.


    Mezinárodní rozměr SP

  14. S přihlédnutím k typu a případnému profilu daného studijního programu je zohleděn mezinárodní rozměr studijního programu.

  15. Vzdělávací a tvůrčí činnost pracoviště vychází v širším kontextu ze soudobých poznatků a mají mezinárodní charakter.

  16. S přihlédnutím k typu a případnému profilu studijních programů by měly být zejména v magisterských akademicky zaměřených studijních programech nabízeny studijní předměty vyučované v cizích jazycích8.

  17. U studijního programu je prokazatelná zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků a další formy mezinárodní spolupráce.

  18. Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.


Čl. 9 - Personální zabezpečení bakalářského a magisterského studijního programu

  1. Z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi odpovídá celková struktura týmu akademických pracovníků zabezpečujících studijní program struktuře a obsahu studijního plánu, cílům studia a případnému profilu studijního programu, přičemž:

      a. 

    v případě akademicky zaměřeného studijního programu akademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programu,

      b. 

    v případě profesně zaměřeného studijního programu je přiměřeně zajištěno zastoupení odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce.


    Garant předmětu

  2. Studijní předměty studijního programu mají garanty, kteří se podílejí na jejich výuce. U studijního předmětu mohou být uvedeni klíčoví vyučující, kteří jsou významní z hlediska zajištění předmětu, případně jeho kontinuity a podílí se podstatně na výuce.

  3. Studijní program je dostatečně personálně zabezpečen i z hlediska doby, po kterou bude uskutečňován, a perspektivy jeho rozvoje, a to zejména se zřetelem na:

      a. 

    délku týdenní pracovní doby garantů studijních předmětů profilujícího základu studijního programu,

      b. 

    věkovou strukturu garantů studijních předmětů profilujícího základu a klíčových vyučujících a věk garanta studijního programu,

      c. 

    počet studijních předmětů profilujícího základu, včetně základních teoretických předmětů profilujícího základu, které vyučující garantuje, případně se na nich podílí jako klíčový vyučující.

  4. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu bakalářského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo docentem anebo akademickými pracovníky s vědeckou hodností. Garanti těchto studijních předmětů se podílejí na přednáškách přiměřeně. Ve výjimečných a odůvodněných případech lze akceptovat jako garanta předmětu renomovaného odborníka, přestože nesplňuje požadovanou kvalifikaci.

  5. Studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky s vědeckou hodností. Garanti těchto studijních předmětů se dostatečně podílejí na jejich výuce v rozsahu minimálně 20 %, přičemž rada pro vnitřní hodnocení může v odůvodněných případech tento požadavek stanovit odlišně.

  6. Základní teoretické studijní předměty profilujícího základu magisterského studijního programu jsou garantovány akademickými pracovníky jmenovanými profesorem nebo jmenovanými docentem v oboru10, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program, uskutečňován nebo v oboru příbuzném. Garanti těchto studijních předmětů se podílejí na přednáškách významně.


Čl. 10 - Garant bakalářského a magisterského studijního programu

  1. Garantem bakalářského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo docentem anebo má vědeckou hodnost „kandidáta věd“ (ve zkratce „CSc.“) nebo vzdělání získané absolvováním doktorského studijního programu (dále jen „vědecká hodnost“).

  2. Garant akademicky zaměřeného bakalářského studijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programu nebo studijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován.

  3. Garant profesně zaměřeného bakalářského studijního programu má odbornou kvalifikaci vztahující se k danému bakalářskému studijnímu programu nebo ke studijnímu programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření a v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován, anebo během této doby působil ve věcně odpovídající odborné praxi.

  4. Garantem magisterského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo docentem v oboru, který odpovídá dané oblasti nebo oblastem vzdělávání v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program uskutečňován, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost.


Čl. 11 - Tvůrčí činnost v bakalářském a magisterském studijním programu

  1. Pracoviště uskutečňuje tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program příslušného typu uskutečňován. Rada pro vnitřní hodnocení může požadavky na tvůrčí činnost rozpracovat podle jednotlivých oblastí vzdělávání.

  2. Pracoviště, které zajišťuje nebo která zajišťují akademicky zaměřený bakalářský studijní program, uskutečňuje tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých je nebo má být studijní program uskutečňován.

  3. Pracoviště, které zajišťuje nebo která zajišťují akademicky zaměřený magisterský studijní program,

      a. 

    uskutečňuje tvůrčí činnost s mezinárodním rozměrem9, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, ve které nebo ve kterých má být studijní program uskutečňován,

      b. 

    je řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí (případně se uchází o prostředky určené na podporu výzkumu, vývoje a inovací z významných mezinárodních či zahraničních grantových schémat), které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován.

  4. Pracoviště, které zajišťuje nebo která zajišťují profesně zaměřený magisterský studijní program, je nebo v posledních třech letech bylo řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů anebo projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu v České republice nebo v zahraničí (případně se uchází nebo v posledních třech letech se ucházelo o prostředky určené na podporu výzkumu, vývoje a inovací z významných mezinárodních či zahraničních grantových schémat – zejména pak příslušného rámcového programu Evropské unie), které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován.


Čl. 12 - Oprávnění konat státní rigorózní zkoušky pro absolventy magisterského studijního programu, kteří získali akademický titul „magistr“

  1. Obsah státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací souvisejí s magisterským studijním programem uskutečňovaným v téže oblasti nebo oblastech vzdělávání10 nebo o jehož akreditaci nebo udělení oprávnění jej uskutečňovat fakulta žádá, nebo s doktorským studijním programem uskutečňovaným v téže oblasti nebo oblastech vzdělávání a který je téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření jako příslušný magisterský studijní program.11 Obsah státní rigorózní zkoušky a témata rigorózních prací vycházejí ze soudobého stavu vědeckého poznání, výzkumu, vývoje a další tvůrčí činnosti v daném oboru.

  2. Oprávnění konat státní rigorózní zkoušku lze vykonávat pouze, pokud fakulta uskutečňuje v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření s příslušným magisterským studijním programem.

  3. Fakulta má zveřejněna pravidla vymezující požadavky na státní rigorózní zkoušky a na rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na státní rigorózní zkoušky a na obhajoby rigorózních prací.


Část V. - Doktorské studijní programy

Čl. 13 - Obsah studia v doktorském studijním programu

  1. Obsah studia v doktorském studijním programu vychází ze soudobého stavu vědeckého poznání nebo umělecké tvorby v dané oblasti vzdělávání, zakládá se na aktuálních teoreticko-metodologických východiscích, odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programu.

  2. Studijní plán je sestaven tak, aby umožňoval studentům získání znalostí a dovedností potřebných pro tvůrčí činnost.

  3. U doktorského studijního programu je prokazatelná souvislost s tvůrčí činností pracoviště.

  4. Případné odborné studijní předměty doktorského studijního programu, jimiž student v rámci studijních povinností nabývá odborné znalosti, odborné dovednosti a další kompetence, které se promítají do profilu absolventa, nejsou obsahově shodné s povinnými, případně povinně volitelnými studijními předměty bakalářského nebo magisterského studijního programu.

  5. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí apod.

  6. Témata disertačních prací jsou v souladu s tvůrčí činností pracoviště v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve které nebo ve kterých je studijní program uskutečňován.

  7. Případné další povinnosti, které má student plnit v průběhu studia, musí bezprostředně souviset se studiem a musí být součástí jeho individuálního studijního plánu

  8. Předpokladem pro veřejnou obhajobu disertační práce je předložení odborných výstupů tvůrčí činnosti.


Čl. 14 - Personální zabezpečení doktorského studijního programu

  1. Z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi odpovídá celková struktura týmu akademických pracovníků zabezpečujících doktorský studijní program struktuře a obsahu rámcového studijního plánu, cílům studia, přičemž, akademičtí pracovníci vykonávají tvůrčí činnost, jež odpovídá tomuto nebo příbuznému studijnímu programu.

  2. Garantem doktorského studijního programu je akademický pracovník, který byl jmenován profesorem nebo docentem v oboru, který odpovídá danému studijním programu nebo programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, a který v daném oboru v posledních pěti letech vykonával tvůrčí činnost a působil jako školitel.

  3. Školiteli mohou být pouze docenti a profesoři a popřípadě další odborníci s vědeckou hodností a tvůrčí činností, která odpovídá obsahovému zaměření disertační práce, schválení příslušnou vědeckou radou fakulty12.

  4. Členy oborové rady doktorského studijního programu mohou být pouze ti, kteří v posledních 5 letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být uskutečňován doktorský studijní program.

  5. Oborová rada má nejméně pět členů, nejméně dvě třetiny členů oborové rady musí být z řad docentů nebo profesorů, nebo osob, které dosáhly srovnatelného postavení v zahraničí, nejméně jedna čtvrtina členů oborové rady nesmí být zaměstnanci v pracovním poměru k univerzitě zařazenými na příslušné fakultě, popřípadě zúčastněných fakultách, přičemž alespoň jeden nesmí být v pracovním poměru k univerzitě.22 . Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.13


Čl. 15 - Tvůrčí činnost v doktorském studijním programu

  1. Pracoviště uskutečňuje tvůrčí činnost s mezinárodním rozměrem, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých je nebo má být doktorský studijní program uskutečňován, a která odpovídá typu studijního programu. Rada pro vnitřní hodnocení může požadavky na tvůrčí činnost rozpracovat podle jednotlivých oblastí vzdělávání.

  2. Pracoviště je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí (případně se uchází o prostředky určené na podporu výzkumu, vývoje a inovací z významných mezinárodních či zahraničních grantových schémat, které se odborně vztahují k oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých studijní program je nebo má být uskutečňován.


Část VI. - Další specifické požadavky

Čl. 16 - Specifické požadavky na distanční a kombinovanou formu studia

  1. Způsob uskutečňování studijního programu v distanční14 a kombinované15 formě studia musí být prokazatelně funkční.

  2. Bakalářské a magisterské studijní programy v kombinované formě studia jsou navrženy tak, aby obsahovaly alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr16, s výjimkou posledního semestru studia, který je určen především zpracování kvalifikační práce.

  3. Studijní předměty uskutečňované zcela nebo částečně distanční formou17 jsou zajištěny studijními oporami18. Pro každý takový studijní předmět jsou specifikovány studijní opory, výuka s využitím výpočetní techniky a internetu, způsob kontaktu s vyučujícím, včetně systému konzultací a zajištění možnosti komunikace mezi studenty navzájem.

  4. Studijní opory pro studium v cizím jazyce jsou zpracovány v příslušném cizím jazyce.


Čl. 17 - Specifické požadavky na studijní programy uskutečňované v cizím jazyce

  1. Pro studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je k dispozici překlad příslušných vnitřních předpisů do angličtiny, případně příslušného cizího jazyka.

  2. Informace o přijímacím řízení a o průběhu studia jsou pro uchazeče o studium a studenty dostupné v příslušném cizím jazyce na internetových stránkách univerzity i fakulty.

  3. Je-li součástí studia i odborná praxe, fakulta zabezpečí odborné vedení a další podmínky pro uskutečňování této praxe v příslušném cizím jazyce.

  4. Kvalifikační práce jsou vypracovávány v příslušném cizím jazyce. Oponentské posudky jsou zajištěny v příslušném cizím jazyce a dále také v anglickém nebo českém jazyce.

  5. Fakulta zajistí informace a komunikaci o rozvrhu studia, o povinnostech vyplývajících ze studia ve studijním programu, o dokladech o studiu a o dalších informacích souvisejících se studiem v příslušném cizím jazyce.

  6. Akademičtí pracovníci a další odborníci, kteří se podílejí na zajištění přednášek, seminářů a dalších forem výuky, mají dostatečné znalosti daného cizího jazyka.

  7. Studenti a akademičtí pracovníci mají přístup k informačním zdrojům a dalším, zejména poradenským, službám v cizím jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program.


Čl. 18 - Specifické požadavky na studijní program uskutečňovaný mimo sídlo fakulty

19

  1. Obsah studijního programu uskutečňovaného mimo sídlo fakulty musí být shodný s obsahem studijního programu uskutečňovaného v sídle fakulty.

  2. Výuka, která probíhá mimo sídlo fakulty, s výjimkou odborných praxí, je personálně zabezpečena v obdobné kvalifikační struktuře jako v sídle fakulty.

  3. Materiální, informační a technické zabezpečení studijního programu uskutečňovaného mimo sídlo fakulty musí být srovnatelné se zabezpečením zajištěným při uskutečňování studijního programu v sídle fakulty. Je-li mimo sídlo fakulty uskutečňovaná pouze praktická výuka, musí materiální a technické zabezpečení odpovídat potřebám této výuky.


Čl. 19 - Změny ve studijním programu v průběhu jeho uskutečňování

Změny ve studijním programu v průběhu jeho uskutečňování předloží děkan prostřednictvím rektora radě pro vnitřní hodnocení k posouzení v dostatečném předstihu podle povahy změn20, jež zahrnují:

  a. 

změnu v profilu absolventa studijního programu,

  b. 

změny v personálním zajištění studijního programu včetně osoby garanta studijního programu, které by mohly mít zásadní vliv na kvalitu personálního zabezpečení,

  c. 

změny ve struktuře studijního plánu v podobě vyřazení, doplnění nebo přeřazení studijních předmětů profilujícího základu zejména pokud mají vliv na profil absolventa studijního programu; o změnách u povinně volitelných studijních předmětů profilujícího základu se informuje v případě, že rozsah navrhované změny je větší než 30 %,

  d. 

zásadní změny v charakteristice2 studijních předmětů profilujícího základu, které mají vliv na profil absolventa nebo obsah státní závěrečné zkoušky,

  e. 

změny rámcového studijního plánu doktorského studijního programu, které mají vliv na profil absolventa, nebo které významně mění studijní povinnosti,

  f. 

změnu částí, tematických okruhů a zaměření státních zkoušek mající zásadní vliv na profil absolventa studijního programu,

  g. 

v případě studijních programů Všeobecné lékařství / General Medicine změnu ve výčtu klinických pracovišť, na kterých se konají klinické praxe studentů v rámci 3 a více studijních předmětů a jejich celková doba trvání je delší než 8 týdnů.


Část VII. - Společná a závěrečná ustanovení

Čl. 20 - Společné ustanovení

Rada pro vnitřní hodnocení může jednotlivé standardy dále specifikovat pro konkrétní oblasti vzdělávání.


Čl. 21 - Přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Na studijní programy a obory akreditované rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, včetně jimi stanovených studijních plánů, které jsou součástí studijních programů, jimž bylo uděleno oprávnění Radou pro vnitřní hodnocení, se toto opatření vztahuje přiměřeně.

  2. Opatření rektora č. 32/2017 se zrušuje.

  3. Na studijní programy, které byly rektorovi předloženy před účinností tohoto opatření, se vztahuje dosavadní opatření rektora č. 32/2017.

  4. Toto opatření nabývá účinnosti dne 1. 9. 2019.


Přechodné ustanovení k novele:

Pro studijní programy předložené rektorovi přede dnem nabytí účinnosti této změny, se použije opatření rektora č. 13/2019, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této změny.



Účinnost OR č. 13/2022 :

Účinnost úplného znění : 1. června 2022



V Praze dne 26. dubna 2019

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

rektor

.pdf ke stažení

.doc ke stažení




Poznámky:

21 Příloha č. 2 Opatření rektora č. 14/2019 Návrh studijního programu v rámci institucionální akreditace.

22 Čl. 22 Statutu univerzity.

23 Charakteristika předmětu dle přílohy 1 opatření rektora č. 14/2019 Návrh studijního programu vrámci institucionální akreditace.





Poznámky

1

Akreditační řád univerzity.

2

Pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity.

3

Čl. 5 odst. 2 pravidel systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity.

4

Čl. 44 statutu univerzity.

5

Jedná se o studijní program, který není obsahově kontinuální se studijními programy a obory akreditovanými rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

6

Opatření rektora č. 12/2018 Působnost garantů studijních programů.

7

V případě, že je studijní program uskutečňován společně více fakultami, vztahuje se tato podmínka k jedné z nich.

8

Je-li studijní povinností absolvování studijního předmětu v cizím jazyce (tzn. nemá-li student možnost volby), musí být tato skutečnost uvedena v podmínkách přijímacího řízení spolu s požadavkem na příslušnou znalost cizího jazyka.

9

Např. mobilita, zahraniční granty, zahraniční publikace etc.

10

§ 78 odst. 10 zákona o vysokých školách.

11

§ 78 odst. 10 zákona o vysokých školách.

12

V případě, že je studijní program uskutečňován společně více fakultami, vztahuje se tato podmínka ke všem fakultám dohromady.

13

§ 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 22 odst. 13 statut univerzity . Předsedou oborové rady se stává garant studijního programu současně s aktem jeho jmenování garantem rektorem bez jakýchkoliv dalších úkonu. Nebyl-li doposud členem oborové rady, stává se současně s aktem jeho jmenování i jejím členem a současně předsedou bez jakýchkoliv dalších úkonů.

14

Distanční formou studia se rozumí organizace studia z větší části bez přímé fyzické účasti studenta na výuce (tzn. méně než 80 hodin za semestr).

15

V kombinované formě studia se uplatňují rovnoměrně principy prezenčního a distančního studia (čl. 2 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity).

16

Přímou výukou se rozumí výuka za fyzické účasti studenta a vyučujícího.

17

Jde o tu část výuky předmětu, která není realizována prezenčně.

18

Studijní opory musí nahradit chybějící přímou (prezenční) výuku předmětu v plném rozsahu.

19

Sídlem fakulty se pro tyto účely rozumí Hradec Králové pro Lékařskou fakultu v Hradci Králové a Farmaceutickou fakultu, Plzeň pro Lékařskou fakultu v Plzni a Praha pro ostatní fakulty.

20

Čl. 18 odst. 2 a čl. 27 odst. 2 akreditačního řádu univerzity.


Poslední změna: 5. září 2023 08:51 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Za obsah stránky zodpovídá: Právní odbor
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám